Leden 2018

Should I stay or should I go?

31. ledna 2018 v 21:52 | Kristýna |  Co se jinam nevešlo
Tak jsem se konečně odhodlala a nechápu, co mi na tom tak trvalo. První článek na můj blog. Jsem ráda, že jsem se konečně rozhoupala!

Měla jsem z toho dlouhou dobu smíšené pocity. V dnešní době už přeci bloguje skoro každý. O vaření, o cestování, o kosmetice, o zdravém životním stylu, o cvičení... existuje vůbec šance, že by měl někdo zájem číst zrovna můj blog?

Jenže pak mi to docvaklo. Nechci psát blog pro lidi, chci psát blog pro sebe! Především pro sebe. Chci mít vlastní prostor, kam budu psát, když budu potřebovat. Něco, co budu mít k dispozici pořád. 24/7.

Myslím, že by mi to mohlo pomoct udržet se psychicky více v pohodě a nad věcí. A to je hlavní důvod, proč to dělám.

Dnes jsem dokoukala druhou sérii seriálu Stranger Things - musím uznat, že je to skvělý seriál a už se těším na třetí sérii. Vůbec nechápu, že jsem kdy váhala, jestli se na něj mám dívat. Když se nad tím zamyslím, někdy se taky cítím jako cizinec nebo podivín, stejně jako El. Moje DNA je jedinečná, v mém těle se odehrávají pochody a reakce, které zatím nebyly úplně popsány a vysvětleny. Ovlivňuje to každý orgán v mém těle, ničí mě to a utlumit to může pouze speciální infuze. A je to nezničitelné.


Bojuji, rvu se, nebojím se a nestěžuji si. Chci si užívat život tak, jak to jen jde, chci se smát, chci být šťastná. Chci to zvládat. A nechci to vzdávat. A věřím, že tento blog mi může v mnoha věcech pomoct.

Obecně se mi zdá, že lidé neradi mluví o nemocech. Chápu, populární téma to určitě není, ale jsou věci, o kterých by se mluvit mělo. Za nemoc se člověk nemusí stydět a neměl by se bát o ní mluvit. Jenom tak se jí dokáže postavit a přijmout ji jako součást sebe. Smířit se s tím a nehroutit se.